SATC

Je to jako prokletí. Každý den v obdobnou dobu, zmáčknout knoflík ovladače a ocitnout se v NY devadesátých let. S rozvernou melodií té typické znělky na třicet minut vypustit všechno kolem. Jen vy a váš S(s)ex ve městě.

Nebylo by na tom nic divného, kdybyste všechny díly neměly postahované v počítači a neznaly je nazpaměť. Právě v tom spočívá to prokletí – i přes to, že hlavní hrdinku dokážete naprosto přesně citovat, musíte se dívat znovu a znovu. Pořád dokola. A nikdy nemáte dost.

Přestože spadám do věkové kategorie, která měla v době premiéry starosti leda tak o svoje poggy, stala jsem se oddanou fanynkou hned po první schůzce. Už ani nevím, kdy to bylo, možná deset let zpátky? Tehdy mě naprosto fascinoval fakt, že vidím první opravdu ženský seriál, kde se v jedné části o sexu mluví a v té druhé se sex provozuje. Bez okolků, bez hvězdiček a rozmazaných pozadí. Můj první hambatý seriál, wau!

Která z nás na chvíli nezatoužila být (jako) Carrie, jako by nepatřila do SATC-komunity.  Všechny jsme toužily mít hlavu plnou kudrlin a vypadat tak sexy v obyčejném tílku. Kouřit desítky cigaret denně a přesto mít pleť bez jediné chybičky. Mít její vypracované břicho, sbírku nejluxusnějších bot a z okna výhled na manhattanskou ulici. Ale hlavně – všechny do jedné jsme svorně toužily po panu Božském.

            Možná to je ten důvod, proč se nám seriál neprotiví ani po tolika letech. Stále se v něm totiž vidíme. Někdy jako naivní a roztomilá Charlota, chvíli zase jako provokativní a vyzývavá Samantha, jindy je nám blízká inteligentní a sarkastická Miranda. Ale ať už je to ta nebo ta, ke každé z nich máme blízko právě proto, že se nám v ledasčem podobají. Nebo – je to jenom naše přání?

        A tak na to zkoušíme přijít každý večer. Házíme svoje všední starosti za hlavu a necháváme čtyři newyorské kamarádky, aby mluvily o těch svých. Občas se u nich smějeme, občas brečíme, nebo se dojímáme. Ale vždycky na chvíli zatoužíme být onou pátou, která si přisedne k jejich stolu v kavárně. No, ne snad? Vždyť je to přece „božský“ New York!