5. prosince 2013

Sprcha

   
         Víte jak se říká, že se člověk těší domů na horkou/studenou/noční/ranní sprchu? Tak jsem došla k závěru, že to tak opravdu je. Šokující. Lidi vlastně můžeme dělit do dvou zásadních skupin: na ty, kteří se sprchují ráno a na ty, kteří se sprchují večer. Jestli se ptáte, kam patřím já, tak spadám do té druhé skupiny.

         Mé sprchující počátky byly značně nevinné jako já sama – vzpomínám si, jak jsme se v létě jako děti honily pod babiččinými vypranými ubrusy s obrovským gumovým hadem (čti zahradní hadicí) a měly pocit, že jsme minimálně pod vodopádem. Vzpomínám si také, jak jsme doma konečně dozdili sprchový kout z tmavých hnědých dlaždic (neboť v té době jiné nebyly) a maminka mi v něm vždycky stříhala ofinu. Další vzpomínky spojené se sprchou již nejsou tak moc roztomilé – moc dobře se pamatuji, jak jsem se poprvé ve sprše v Itálii u moře počůrala, abych nemusela jít do vody mezi rybičky. A když přeskočím velký kus svého života, vzpomínám na první opravdu dospělé sprchování po milování s mým přítelem. Nebo na první sprchu v mém novém bytě. A pak už je jen denní přemlouvání se, že už se opravdu zvednu od počítače a půjdu dnes dřív. Rutina, rutina, stále to samé dokola. Jak jsme se změnili!?
        Můžete hádat, kde mě námět tohoto článku napadl – ano, bylo to ve sprše. Pouštěla jsem na sebe zrovna statisíce kapiček horké vody a říkala sama sobě, jak je to báječně uvolňující. A jak jsem ráda, že je to právě sprcha vodní a ne sprcha „lidská“, kterou jsem dnes na konci dne prožila. Víte jak to myslím, viďte. Existují totiž i sprchy, jež nám ráno i večer zase tak příjemné nejsou. Sprška sprostých slov od vynervovaného řidiče tramvaje. Sprška kritiky od vašich spolužáků či kolegů z práce, sprška pohoršených pohledů od kolemjdoucích po ulici atd. Tak, teď už určitě víte, kam tím mířím.
         Je ale třeba si uvědomit, že nějaká sprška (ať už čehokoliv) se pořádné uvolňující a osvěžující sprše po náročném dni nikdy nevyrovná.
           

P.S. Víte co? Jděte se osprchovat! A klidně si u toho i (příšerně falešně) zpívejte...

Žádné komentáře:

Okomentovat