Jak neumím držet slovo (a dietu)

Na konci ledna jsem si řekla, že konečně začnu držet dietu. Ehm, módní dietu. Její, prý francouzská, předloha byla stejně ušlechtilá jako samotné moje rozhodnutí. A stejně tak rychle šla do kytek.

Abych to ale vzala od začátku. Ten plán mi v hlavě rezonoval už několikátou módní sezónu. Vždycky, když jsem narazila na další článek se štítkem „5 Piece French Wardrobe“, říkala jsem si, jak geniálně to (nejen) pro mě někdo vymyslel. Pravidla jsou vskutku jednoduchá. Stačí si stanovit, zda chcete tuhle „dietku“ držet od S/S nebo A/W. (Pedagogická vsuvka pro méně zběhlé módní nadšence: S/S označuje období jaro - léto a A/W překvapivě období podzim - zima. Nezáleží na tom, pro které z nich se rozhodnete, důležité je dodržet pouze půlroční rozestup vašeho módního hladovění.) Pozor, lákadla v podobě nových kolekcí jsou v těchto sezónách mnohdy opravdu krutá!

Další krok rozhodně patří mezi ty nejoblíbenější – vymezit si pole působnosti. Co to znamená? V podstatě to, že si určíte konkrétní podobu svých dovolených neřestí. Na seznam, buď imaginární v hlavě (vřele nedoporučuji), nebo ten hmatatelný na listu papíru (či na virtuálním listu papíru), si napište, nakreslete a nalepte všechno to, co si ráčíte za stanovený půlrok dopřát. Doporučení? Buďte realistky! Nemá cenu si do diáře lepit „Birkinku“ nebo norkový kožich, pokud už dopředu víte, že nejste schopné/ochotné si na ně kdy našetřit. Půlrok je přece jenom půlrok, že jo. A pozor, ještě jedno VELKÉ zásadní upozornění! Těch vysněných kousků totiž může být jen 5. Pět! Pokud vám doteď vrtalo hlavou, v čem že spočívá ta dieta, tak tady to máte – jen 5 kusů a ani o píď víc. A počítá se všechno, kromě naprostých základů šatníku, jakými jsou spodní prádlo či například pyžamo. A tím všechno myslím i kabelky a boty!

Dodržet poslední krok je stejně ošemetné, jako nevzít si poslední kousek dortu. Víme, co rozhodně nedělat, ale chutě jsou někdy zkrátka silnější než naše zatvrzelost. Poslední tečkou téhle francouzské módní diety je totiž jen: dodržovat ji. Francouzi si život nikdy zbytečně nekomplikují, proto i jejich pravidla jsou často jednoduchá. Tak jednoduchá, až je opravdu těžké je neporušit.

Pokud jste se právě rozhodly, že nutně potřebujete trochu shodit – ať už ramínek z šatní skříně, nebo kil – neexistuje osvědčená rada, jak toho dosáhnout, pokud o to člověk sám opravdu neusiluje. Jediné, co vám snad může tuhle strastiplnou cestu trochu usnadnit, je doporučení těch, kteří jí už prošli. A tak je načase se na tomhle místě pochlubit, jak neumím držet slovo a s hubnutím jsem na štíru.

„Chytře“ jsem si na začátek mojí diety stanovila, že nejsnazší období pro módní půst bude pravděpodobně od ledna do července. Tahle doba zahrnuje hned dvojí zkouškové období a při troše štěstí i dvojí vlnu slev. To znamená: méně času a nálady na nákupy, a kdyby přece jenom náhodou došlo ke škobrtnutí, nebude to tak drastické provinění. Bingo!

Řeknu vám, že jako člověk, co miluje sepisování všemožných seznamů, jsem si následující krok opravdu užívala. O mých „top 5“ vysněných kusech jsem měla poměrně jasnou představu, a proto mi nejvíc času zabralo jejich poskládání do úhledné koláže na Polyvore.com (buďte prosím shovívavé, byla to naše první spolupráce). No, a v domnění, že odteď začíná ta pravá „zábava“, jsem naposledy polkla sladký vzduch všech nákupních center.

Trvalo to asi prvních čtrnáct dní, než jsem se podvolila kručení mého módního hladu. Černá košile, kterou jsem sháněla už přes rok, tam najednou stála a smála se na mě. Nic se přece nestane, když si koupím jen o jeden kus oblečení navíc. Nehledě na to, že jí fakt budu nosit na milión způsobů, přísahám! Ale znáte to – jakmile pozřete, byť malé a nízkokalorické sousto, žaludek se vám záhadně roztáhne a hlad roste. A roste. A roste... A tak mám do dnešní doby před sebou ještě dva a půl měsíce drilu a ve skříni nacpáno o „pár věciček“ navíc. Třeba o troje nové kalhoty. Dvoje kabelky. Nové sako, přestože saka vlastně nenosím. Troje další boty, které jsem ale NUTNĚ POTŘEBOVALA. A spoustu dalších a dalších věcí, jež jsem, snad náhodou, jaksi zapomněla do koláže zakomponovat.

Vlastně se mi podařilo si tímhle podivným hubnoucím systémem ušetřit jen na jednu jedinou věc z celého seznamu (můžete hádat, kterou). Musím říct, že to byl sice skvělý pocit, pořídit si konečně věc, po které toužíte už čtyři roky, přesto jsem se nemohla ubránit provinilému pocitu, že se mi můj systém vymkl kontrole. Zkrátka a dobře, na diety já nikdy nebyla. Ani na ty rádoby francouzské. Nemám ráda červené víno, sýry a už vůbec ne ústřice, takže štítek „french“ na mě, zdá se, taky zrovna nezabírá. Možná, že mě snad k hubnoucímu procesu donutí fakt, že bez něj se ve svých třech (!) skříních brzo nehnu. A jestli brzo nehnu i svým zadkem, tak mi ty troje nové kalhoty budou... Vy víte, k čemu!