Protože někdy jsou jeho neutěšený samotářský chvilky fakt na ránu. A to
i přes zeď (k mojí smůle tenký jako papír). Navíc by to mělo samý příjemný
dopady na nás oba. Tak například:
1. Rapidně by se mu snížily účty za telefon. Už
několikrát jsem vážně uvažovala nad tím, že mu ty hovory stopnu. Po dvaceti
minutách jsem to vždycky vzdala.
2. Už by se
nemusel bavit se svým kámošem tím stylem, že navzájem imitujou ženský hlasy.
Protože tohle oni fakt dělaj. Co to asi znamená?
3. Protože by ho ten kámoš nemusel navštěvovat
osmkrát denně.
4. Protože
nesnáším jeho hudební vkus! Ani ve tři odpoledne, ani ve tři ráno, fakt ne!
5. K hudebnímu
vkusu se váže i naprosto příšernej styl videoher, filmů a vůbec všeho, co
zrovna nemusíte poslouchat, pokud spíte, nebo se o to aspoň snažíte.
6. Možná by ho to
donutilo luxovat víckrát než jen jednou za čtvrt roku.
7. A možná by
konečně přestal mlátit dveřma a všiml si, že mají dokonce i kliku.
8. Protože by si
mohl napsat novou, společnou (a čitelnou) jmenovku na zvonek, a já bych tak
byla ušetřena prozvánění a následného vysvětlování, že opravdu nejsem pan X.
9. Protože mu to
přeju.
10. Předchozí bod
je vlastně trochu spornej, neboť jsem si vědoma toho, že pokud by mu to
s nějakou vyšlo, mohla bych v noci místo zvuků videoher slýchat něco
mnohem, mnohem horšího...
Vše odposloucháno přes společnou zeď, naživo jsme se viděli asi tak
pětkrát. Na chodbě si říkáme zdvořilé Dobrý den a na ulici se pro jistotu nepoznáváme vůbec. A
přesto je to jedinej člověk, kterej na mě čeká, když přijdu domů. Sad story.
Žádné komentáře:
Okomentovat