Nebojte se, nevydala jsem se na dovolenou do Ruska
(ani Ukrajiny). Moje momentální blogové ticho zapříčinilo něco mnohem víc
přízemního.
Podzimní
počasí, které u nás panovalo několik posledních dní ve mně vyvolalo
prachsprostou prokrastinaci (ehm, vlastně nicnedělání) a já nechtěla dělat nic
víc, než péct experimentální dobroty, dívat se na melancholický filmy a nakonec
skloubit obojí dohromady. Ale protože takovou nálož vizuálního potěšení moje
oči zvládaly jen pár dní, musela jsem přejít na lehčí režim. A zaměstnat i jiné smysly.
Taky máte
někdy pocit, že určité písničky byly stvořeny jenom proto, aby si je člověk po
zbytek dne zpíval? Michal David jest jasným důkazem a žijícím králem všech
„vodrhovaček“. A ten malý zbývající výsek ostatních písní, kde se nepije kola a
holkám se neříká bejby, vám právě teď servíruju já.
P.S. Vzniknuvší závislost je čistě náhodná ;)
P.S. Vzniknuvší závislost je čistě náhodná ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat