15. září 2014

Vodrhovačky


        Nebojte se, nevydala jsem se na dovolenou do Ruska (ani Ukrajiny). Moje momentální blogové ticho zapříčinilo něco mnohem víc přízemního.

Podzimní počasí, které u nás panovalo několik posledních dní ve mně vyvolalo prachsprostou prokrastinaci (ehm, vlastně nicnedělání) a já nechtěla dělat nic víc, než péct experimentální dobroty, dívat se na melancholický filmy a nakonec skloubit obojí dohromady. Ale protože takovou nálož vizuálního potěšení moje oči zvládaly jen pár dní, musela jsem přejít na lehčí režim. A zaměstnat i jiné smysly.
Taky máte někdy pocit, že určité písničky byly stvořeny jenom proto, aby si je člověk po zbytek dne zpíval? Michal David jest jasným důkazem a žijícím králem všech „vodrhovaček“. A ten malý zbývající výsek ostatních písní, kde se nepije kola a holkám se neříká bejby, vám právě teď servíruju já.


  


P.S. Vzniknuvší závislost je čistě náhodná ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat