Otevírám oči

Původně jsem chtěla psát zase jen o módě. Konkrétně o „slow fashion“, protože o „fast fashion“ už jsem psala tady a taky proto, že se o tom teď hodně mluví (ale stále ne dost). Nicméně mě momentálně zachvátila chřipková epidemie, takže teď místo všech naplánovaných činností, které jsem chtěla uskutečnit ještě před začátkem nového semestru, ležím v posteli, sleduju dokumenty a přemýšlím nad tím, co v nich vidím. Pomalu, ale jistě tak otevírám svoje unavené oči...

Na sledování dokumentů na YouTube je skvělá jedna věc, a to ta, že vám chytrý strýček Google v postranní liště neúnavně selektuje další a další várku videí, které by se vám tzv. mohly líbit. A je potřeba uznat, že se většinou dokonale strefuje. Proto jistě chápete, že se z jednoho krátkého dokumentu, na který jsem kdesi viděla odkaz, stalo několikahodinové sledování zajímavých snímků, nad kterými jsem úplně snadno zapomněla, že už je třeba jedna v noci.

A protože jsem se s dalšími videi posouvala i k dalším tématům, která spolu vzájemně souvisela, dostala jsem se nakonec k celému velkému problému spotřebního světa, konzumního stylu života, marketingových taháků podporujících naše neustálé chtění čekoholiv a kdykoliv a samozřejmě také k fast/slow fashion a relativně novému pojmu „sustainable fashion“, tedy (dlouhodobě) udržitelné módě. Důvod, proč o tom znovu začínám, je prostý – je to potřeba.

Jelikož rozhodně nejsem žádnou odbornicí a nemůžu vám poskytnout názor fundovaného člověka, ráda bych s vámi alespoň sdílela některé odkazy na zmiňované dokumenty, články nebo rozhovory, které se daných témat dotýkají a které vás, doufám, zaujmou a donutí přemýšlet. Zároveň bych vás chtěla poprosit o to, pokud je mezi vámi, mými čtenáři, někdo, kdo se touto problematikou zabývá nebo by mi k ní chtěl poskytnout další informace, udělejte to, dejte mi vědět a já vám slibuju, že se na všechno podívám. Předem děkuju za vaše komentáře.

Nejdříve bych vám ráda ukázala článek, díky kterému jsem celou problematiku „objevila“. Jedná se o tohle, možná už na něj řada z vás narazila také. Článek ve stručnosti informuje o tom, jak jeden razantní norský nápad otevřel oči nejenom třem mladým módním blogerům, ale snad i všem, kteří emotivní reality show sledovali. Videí je celkem 5 a odkaz na ně najdete přímo v článku, kde se stejně tak můžete přesměrovat na Modeschau, což vřele doporučuji, protože si tam o tématu můžete nejen něco přínosného přečíst, ale i si poslechnout rozhovory s inspirativními lidmi a v neposlední řadě se proklikat na další zajímavé odkazy. Rozhodně to prozkoumejte!

A teď už několik zmiňovaných dokumentů, které jsem sama viděla. Počin Cena Riflí se v posledních dnech poměrně hojně rozšířil, ale pokud neznáte, určitě si na něj tu hodinu času najděte, stojí to za to. Dalším dokumentem, který jsem viděla ještě před Vánoci, je Konzumní děti aneb Komercializace dětství a dále třeba dva podobné dokumenty o lidské touze obklopovat se materiálnem. Název jednoho z nich, Nakupuj, dokud nepadneš, je docela výmluvný, nemyslíte? Druhý, pojmenovaný po vcelku zásadní otázce Proč tolik nakupujeme?, je například o tom, jak i za takovým nevinným a obyčejným zvukem vašeho vysavače stojí celý tým specialistů a marketingových guru. Že jste to vůbec netušili? A co teprve to, že luxusní hotelový komplex Swissotel platí nemalé peníze nejlepším parfumérům světa za to, že hotelům vyvíjí vůně na míru tak, aby u nich klient déle setrval a více utrácel?

To všechno jsou jen drobné informace, které zdobí jako třešničky na dortu mnohem závažnější problémy. V rámci svého pátrání jsem totiž narazila i na videa o velmi nebezpečném padělání značek, a to nejen těch módních, ale především těch z potravinářského a farmaceutického průmyslu, což je mnohem, mnohem nebezpečnější pro nás pro všechny. Pokud jste totiž doteď měli pocit, že se vás téma příliš netýká, nebo jen tak okrajově, tak vězte, že problematika padělků léčiv je více než strašidelná a bohužel i reálně blízká.

Dalším zajímavým dokumentem je ten, který jsem viděla prostřednictvím odkazu na Seznam.cz, pochází z festivalu Jeden Svět a určitě si ho na internetu snadno dohledáte sami. Jmenuje se Mý věci a ukazuje příběh jednoho mladého Fina, který je unavený a přesycený věcmi, které kolem sebe nashromáždil, a proto se rozhodne k zajímavému a odvážnému pokusu. I přes lehce patetický závěr za to dokument určitě stojí a myslím, že pro dostatečně kreativní a možná trochu šílené duše by se mohl stát inspirací, jak se se svými věcmi alespoň na čas vypořádat.

A poslední odkaz bude na článek, který jsem objevila na FashionMap. Také fandíte Martině a celému nápadu? Já rozhodně ano! Pokud se chcete o této problematice dozvědět víc, neopomeňte si přečíst tipy na odkazy, které uvádí v nejnovějším článku nebo prostě a jednoduše napište do vyhledávače např. pojem „sustainable fashion“. Zajímavé je, že když to zkusíte třeba na The Guardian, vykouknou na vás nejméně tři reklamy na módní řetězec H&M. Inu, nejen pořádek dělá přátele...

Tak, snad jsem vám dnešním článkem zase trochu pootevřela oči a vy se na svět odteď budete dívat trochu jinak (možná zodpovědněji, kdo ví?). Protože to jediné, co problémům ve světě (a vlastně i nám samým) ubližuje, není to, že nejsou dostatečně vidět, jako by se vůbec neděly, ale to, že o nich víme, a přesto před nimi svoje oči zavíráme.

P.S. Vlastně tohle všechno není to jediné, kvůli čemu mám teď svoje oči otevřené. Jak už jste si možná přečetli tady, na letošní jaro chystám nový projekt, který, ač zatím vlastně ještě nefunguje, mi dělá velikou radost i jen při pomyšlení na něj. Oproti Prádelně to bude projekt založený na úplně odlišném konceptu, kde hlavní roli bude hrát vizuální stránka, detaily, které jsou přístupné právě jen očím, které se chtějí/umějí dívat. Jestli je tedy nějaké motto, které by se k mému současnému stavu hodilo, pak zní stejně jako název tohoto článku. Těšíte se?

P.P.S. Jestli byste rádi věděli, jaký vizuální vkus uznávám, podívejte se třeba na můj profil na Pinterestu. A kdo z vás ještě nezapomněl na moji módní dietu a rád by věděl, co si plánuju pořídit na letošní jaro, může se to dozvědět z téhle koláže na Polyvore. (Přijímám sponzorské nabídky a dary na ten náramek od Tiffany&Co!)